Budova byla postavena magistrátem Banské Štiavnice v roce 1903. Svému účelu, tedy římskokatolické základní a mateřské škole, s přestávkami sloužila do roku 1960. Od té doby v podstatě jen chátrala. Dnes je však všechno jinak!
Rozloha: 370 m2, historický dům
„Budova mě sama vedla a ukazovala mi svou představu, jak by chtěla vypadat. Těší mě navracet ruinám nový život. Zachovávat a recyklovat staré, ne to ničit a bourat. Vážím si příběhu i robotu mistrů, která se za věcmi skrývá.“ – majitel
Dvě schodiště, více než 50 schodů, 34 oken, 10 dveří a tržní hodnota přes milion eur… Tato velkolepá stavba se nachází naproti farnímu katolickému kostelu v místní části zvané Banská Hodruša. Ještě před pár lety byla budova v dezolátním stavu. Co neukradli nebo nezhumplovali vandalové, zničila prý voda.
Domus Comenianus, zrekonstruované rodinné sídlo v Banské Hondruši
„Dlouhá léta sem zatékalo přes střechu. Celou jsme ji museli rozebrat, napadené a zničené dřevo vyměnit, ale velkou část se nám podařilo zachránit a znovu použít. To se bohužel nedá říci o nosných stropních trámech, kterých se podařilo zachovat opravdu jen pár,“ vzpomíná správce objektu Marián Holický, který měl pod palcem celou, skutečně intenzivní, rozsáhlou, finančně i časově náročnou rekonstrukci trvající tři roky.
Místo plné vzpomínek
Hlavní ideou bylo zachovat původní a vdechnout chátrající budově plné příběhů, rodinných osudů a vzpomínek dětí, které ji navštěvovaly, nový život tak, aby mohla pokračovat ve svém příběhu. Šlo o první římskokatolickou základní školu s mateřskou školou postavenou ve vesnici, kterou vychodily děti místních horníků. Když škola zanikla, budova sloužila jako sklad.
„V době, kdy jsme nemovitost rekonstruovali, se při nás přistavovali místní a povídali nám, co zde zažili. Někteří si pamatovali lavici, ve které sedávali, jiní na výhled z okna, no a další zase, jak dostali od učitelky rákosí,“ říká správce.
klasická ložnice s čalouněnou postelí a modrým povlečením a dveřmi s vestavěnou knihovnou
Unikátní dveře s knihovnou zdobí jednu z apartmánových ložnic, jejíž součástí je samostatná koupelna i obývací pokoj. Zdroj: Miro Pochyba
Ve správných rukou
Říká se, že nic není náhoda, ale majitel i tak tvrdí, že na tento objekt narazil před několika lety čistou náhodou. „Hledal jsem místo blízko přírody. Objekt, který dýchá historií, v prostředí, kde lze nerušeně odpočinout. Zkrátka útočiště pro mě a moji rodinu,“ prozrazuje.
